ZH (Čtvrtek 15. října 2015)

Teda nevím... rondely, co znám, jsou všemožně zprohýbané, zřejmě opravdu posuny půdy. Osobně bych do toho řadil i zpravidla nepravidelnou oválnost. Samozřejmě to mohlo být způsobeno i nedbalostí při stavbě, pro astronomický účel třeba v Ruzyni to opravdu nevypadá, takže na přesném kruhu, ev. oválu nezáleželo.

Přistupuje k tomu ještě dnešní nepřesnost zaměření, např. fotka, která není úplně orto, jak by měla být. Pamatuju doby, kdy satelitní či ortomapy nebyly reformovány podle katastrálních map, a třeba Mihulka na Hradě byla jak vajíčko. Podobně je to třeba s Hilbertovými nákresy, které někdo nepřesně šikmo ofotil, navíc pomačkané či nedbale rozložené, protože přesnosti nepřikládal důležitost. Já si osobně myslím, že rondely byly původně kruhové, už proto, že tehdejší Autocad (provázek) to uměl nejlépe.

Jan Cinert (Čtvrtek 15. října 2015)

Díky. Zploštění rondelů ale bylo pro člověka neviděné, jedině by létal v nějakém balónu. Bylo v různých směrech, jak je vidět u Ruzyňského a Těšetického rondelu. U všech se tedy o posun zeminy nemůže jednat, jak jsem podle dostupných vyobrazení pochopil, je zploštění přísně geometrické.

ZH (Čtvrtek 15. října 2015)

Vymazal jsem, resp. přejmenoval obě fotky z 16. 7., raději to zkontrolujte. Kdykoli hledám něco opravdu zajímavého, tak v první řadě na Google narazím na toto fórum ;)

Asi budu muset znovu přečíst knihu Z. Ministra Géniové dávnověku, na niž upozorňoval Franta, abychom neobjevovali objevené. On tuším vysvětloval zploštění rondelů tím, že jsou to obrazy zapadajícího Slunce, které je vlivem atmosférické refrakce šišaté. Jan Čihák zas upozorňoval na posuny zeminy během věků.

Teď s Jan Čihákem spekulujeme nad růžicí na renesanční mapě Slezska, kde je střelka oproti ciferníku otočena (podle mě) o 10°, podle stupnice na ní o 15°, stupnice má ovšem rostoucí rozteč intervalů. Všiml jsem si, že v té době byla odchylka magnetického pole ve střední Evropě 10°. Bohužel dál než do r. 1580 model změn magnetického pole nesahá.

Jan Cinert (Čtvrtek 15. října 2015)

V létě jsme tu probírali rondely, hlavně v Těšeticích a Ruzyni. Naivně jsem si myslel, že se mi podaří v dohledné době objasnit podstatu jejich orientací po rozpoznání oné chyby v jejich zákresech do katastrální mapy, a tím i špatné orientace. Asi bych neměl být tak domýšlivý. Hraje tam roli něco, co je dnes hůře uchopitelné, ale stále se domnívám, že nebyla orientace podle hvězd, ale podle planet, či oběžnice. Jen na to přijít. :-) Snad až bude trochu více času. Zásadní se mi jeví "stlačení" kruhového půdorysu, které nějak určuje směr hlavního astronomického vytyčení. Jen na to přijít. :-)

Ve čtvrtek 16. července 2015 jsem vložil náčtrky s chybným pootočením plánků obou rondelů na druhou stranu, jak jsme pak následně probrali. Mohu poprosit admina o jejich vymazání? Objevují se totiž u strýčka Googla a někoho by mohly zmýlit, případně by si mohl mylně odvodit, že jsme tady asi nějací hlupáci. Snad se časem podaří s touto záležitostí pohnout a vložím jiné.

Franta: V jedné albánské pohádce, kterou teď nemohu dohledat on-line, je příběh tří bratrů stavějících pevnost. Manželka (Novolunní Dívka) nejmladšího bratra (slunečního Potomka) je zazděna (o jarní rovnodennosti) do pevnosti napůl, snad správně tuším, že levou polovinou. Z pohledu pozorovatele východního obzoru je to pak vpravo, takže její pravá polovina, tedy vlevo, zůstává viditelná, a to je směr postupu východů Slunce na obzoru po jarní rovnodennosti doleva. Marzebila by z toho důvodu mohla mít levou ruku zakrytou - "neviděnou", aktualizovaně v rytířské rukavici, podobně jako je i stínová Athéna zobrazována ve zbroji. Stavba pevnosti, která se nejdřív nedaří a po zazdění Dívky se náhle začne dařit, je přibývání Slunce po jarní rovnodennosti a samo stavění je stejné, jako tvorba vstupu do domu pražským tesařem.

Že by Marzebila byla "strážkyní" Krušných hor mi tam nevyplývá, to si někdo iniciativně přidal. Je tu zřejmá vazba na praevropské mýty i přes silnou středověkou aktualizaci. Zajímavé je i dochování neslovanského jména Marzebila. Podobně jsou jména i v Bruncvíkovi, který má zcela jistě také velmi starý původ a s novodobými konspirativními teoriemi o vazbě na Lva z Brunšviku nemá nic společného. Také tato pověst byla zapsána až v pozdním středověku.

Franta (Středa 16. září 2015)

Jan Cinert: Díky!

Jan Cinert (Úterý 15. září 2015)

Franta: Nemám teď moc čas onu pověst řádně prostudovat, ale je to princip "pan král x Jiřík" ve Zlatovlásce a aktualizace je podobná jako u polské Wandy.

Stará babka v pohádce nahradila zkrocení héroa Slunce nahou ženou (nahými ženami) o letním slunovratu. Motyka je tam asi jen proto, že babka okopávala pole se zelí.

Franta (Úterý 15. září 2015)

Jan Cinert: A co ta babička s motyčkou? Krušné hory mají přízrak, který se jmenuje Marzebila, má podobu dívky, která má na levé ruce rytířskou rukavici. Tou "ozbrojenou" rukou připomínají jednoruké rovnodennostní heroe. Co Vy na to?

Jan Cinert (Pondělí 14. září 2015)

To je pravda, společný původ tu může být. Pověst o Golemovi je hodně poplatná středověké aktualizaci, takže na první pohled souvislost není patrná.

Jan Čihák (Pondělí 14. září 2015)

To je zajímavé o tom Otesánkovi. Myslím, že má lecos společného s Golemem.

Jan Cinert (Úterý 8. září 2015)

PS: Není vlastně divu, že slova zuřit, zářit a žrát mají stejný slovní kořen.

Jan Cinert (Pondělí 7. září 2015)

Našel jsem další stopy 20denního týdne. V Mýtu o Kumarbim se měl bůh jarní rovnodennosti Kumarbi (Kronos, Saturn, Enlil atd.) střídat ve vládě se svým podzimním protikladem Tešubem (Zeus atd.) po devíti letech. To není možné a střídali se po půl roce. Pak je devítka správně tradovaná a jedná se o devět 20denních týdnů, čili 180 dnů.

Obzvláště pyšný jsem nyní na nalezení téhož v pohádce O Otesánkovi, která má dobře dochovaný archaický původ. Otesánek byl nalezen bezdětným mužem vykopávajícím pařezy, tedy původně tesařem - héroem jarní rovnodennosti. Nalezený otesaný pařízek obživl a začal zázračně růst, jako přibývá Slunce na jaře. Snědl celkem devět elementů, až mu nakonec stará babka motykou rozpárala břicho, osvobodila snědené, ale hlavně zachránila svět před spálením přibývajícím slunečním žárem, v pohádce snědením. Otesánek tedy původně pojídal 20denní letní týdny stejně, jako třeba Kronos sedm letních lunací - svých dětí. Otesánek se tím jeví starší, než Sedm nezbedných kůzlátek.

Jan Cinert (Pondělí 20. července 2015)

Zvláštní, navíc exponované umístění v tympanu nad hlavním vchodem. Jednoduchost dnešní podoby naznačuje, že reliéf by už nemusel být zcela zachovaný,viz.

Franta (Pondělí 20. července 2015)

Zajímavý křesťanský symbol

ZH (Neděle 19. července 2015)

Znáte archivnimapy.cuzk.cz?
Tam jsou oskenované papírové katastrální mapové listy, na Znojemsku se zdá být odchylka 5°, stejně mi to vyšlo na Podborského plánku. Je to bez záruky, protože já trpím skepsí k astronomickému účelu rondelů, tak jsem tomu zas tolik nedal ;).

ZH (Sobota 18. července 2015)

Odklon mapy na Znojemsku – máte pravdu, zmátl mě ten text o souřadnicových systémech, na který jsem včera odkazoval.

Nad mýty jsem se nikdy pořádně nezamyslel, tak to musím někdy dohnat a zatím vám budu věřit ;).