ZH (Úterý 24. srpna 2021)

Když jsem svou první knihu slavnosstně přivezl z tiskárny a otevřel kdesi uprostřed, neomylně první, na co padl zrak, byl překlep. A to jsem měl čtyři korektory včetně profesionálky. Včera jsem vyzvedával z jisté tiskárny krabice s v igelitu zabalenými knihami (otcův román o studentech v koncentráku), lačně jsem po jednom balíku sáhl, rozerval igelit, a koukám, že je kniha vytištěna opačně, tedy odzadu dopředu. Tak jsem zkontroloval všechny ostatní, kupodivu to byla jen ta jedna náhodně otevřená, měl bych být revizorem... Tak mi to zabalili znovu. Asi ten první výtisk dělali metodou pokus a omyl, profesionálové... No ale... není vycentrovaný hřbet, jsou moc úzké vnější okraje bloku, to mě štve, dával jsem si na tom záležet, dával jsem to v pdf formátu, který obsahuje neviditelné crop marky, které ale ten jejich stroj asi opravdu neviděl. A zřejmě, ač jsem jen zatrhl jimi nabízený formát B5, netiskli to na B+, který je větší o spadávku 3mm, takže ty tři mm v už tak úzkém okraji scházejí, musel jsem text rozsáhlého románu co nejvíc nahustit, aby to nemělo pět centimetrů. V Příbrami, kde jsem tiskl generála Homolu, byli mnohem pečlivější a komunikativnější, ale stejně jeden výtisk má pro změnu blok vzhůru nohama, aspoň doufám, že jen jeden a není to časovaná bomba kdesi ve skladech Kosmy, objevil jsem to až později...
Odjižděl jsem včera rovnou na dovolenou, tak nebyl čas na plánovanou výjměnu knih, i když dotyčná tiskárna je půl kiláku od vás.

Jan Cinert (Pondělí 23. srpna 2021)

Děkuji všem za blahopřání. No, už se objevily dva překlepy a záhadný posun a převrácení v jednom obrázku. Podobně je záhadné, že se u prodejce Kosmas objevil o víkendu štítek bestseller, přitom jsem jim knihy dodal teprve v úterý do skladu. :-)

Snad Jan Čihák nezapomene poslat mi dodací adresu.

Jan Čihák (Pondělí 23. srpna 2021)

Také blahopřeji k dokončení knihy. Já jsem v posledních letech neměl čas na bádání, snad se to zase zlepší.

Franta (Pátek 20. srpna 2021)

Jan Cinert: Také se připojuji ke gratulaci a už se těším.
Adresu jsem Vám poslal na mail.

ZH (Úterý 17. srpna 2021)

Gratuluju. Ať ta hromada z domova rychle ubývá. Mně druhou letošní knihu nebušická tiskárna předá s cca 14denním zpožděním
Tak domluvená výměna našich knížek bude až pak.

Jan Cinert (Pondělí 16. srpna 2021)

Tak už je to tady. Po dlouhých letech slibů jsem dnes nanosil do domu téměř dvě tuny výtisků knihy Vznik přemyslovské državy.

Prosím Frantu a Jan Čiháka o poslání adresy, na níž jim výtisk s radostí pošlu.

Jan Cinert (Úterý 27. července 2021)

Tady je vysvětlení, proč se nemůžeme dočkat výsledků výzkumu DNA Oty I. Olomuckého.

ZH (Čtvrtek 22. dubna 2021)

Dík, no napadlo mě, že Havrana napsal Edgar, tak možná odtud vítr vane.

Franta (Pondělí 19. dubna 2021)

ZH (Sobota 17. dubna 2021)

Hlavně, že už jste v pořádku.
To jsem byl já...
Ježek z Havraně... není to pochopitelně důležité, jen mě to zaujalo. Bůhví, jak se jmenoval doopravdy, Theodor Edgar taky nezní moc autenticky. Nebo tam jezdil k babičce Ježkové. Nějaký Ježek je majitelem č. 9, ale není třeba po tom dále pátrat.

Franta (Pátek 16. dubna 2021)

Jan Cinert:

Omlouvám se, měl jsem po velikonocích 5 dní stavy změněného vědomí (horečky skoro 40, necovidové :-)
Když jsem se trochu probral napsal jsem jedné známé, která by mohla vědět víc. Ale víc neví.

Strejda Gůgl o něm soudí toto:
Narozen 19.6.1896 v Praze, zemřel 1964 tamtéž. Redaktor, novinář, beletrista, kulturní historik v Praze, místopisec, překladatel z němčiny, angličtiny, francouzštiny a ruštiny.

V Havrani žil doktor Havránek, lékař, Němec, po válce odešel do Německa. Ten to asi nebude.

Víc nevím.

Že by Ježek byla reminiscence na jméno Jesco, které ve v středověkých dějinách Havraně vyskytuje...

ZH (Čtvrtek 8. dubna 2021)

Pro Frantu (nemůžu najít mail):
Edgar Theodor Havránek, můj oblíbený autor, se podepsal též pod pseudonymem Ježek z Havraně. Nenašel jsem o něm nikde nic bližšího, než že byl autor, novinář atd. Není z vaší obce?

Jan Cinert (Středa 7. dubna 2021)

Nakonec jsem to nevydržel a objednal si knihu Malostranská rotunda sv. Václava v Praze, na níž tu před časem upozorňoval kolega vopicka. Vsadil jsem odbornost autorů s tím, že snad tam nebude mnoho jen opakováno, jako obvykle v souhrnných knihách. Udělal jsem dobře, kniha je úžasná, jak po textové, tak i grafické stránce a hodně "mladá", takže dlouho vydrží. Přinutilo mne to k napsání recenze.

Jan Cinert (Pondělí 5. dubna 2021)

Složitost Vašeho hledání řešení spočívá v tom, že se nové snažíte vložit do starého výkladu. To je jako kdybyste vyrobil velkou a tenkou Led televizi a snažil se ji nacpat do staré bedny pro elektronkovou.

Jaromírovu kastraci nelze nikam časově zařadit, není nijak doložena, a tak si ji Dětmar vymyslel nebo převzal jako drb.

Stejně nevychází, že by měl Boleslav III. dospělou dceru, když rozsekl hlavu Vršovci, opět podle Dětmara. Takže byla jen zasnoubená, nikoli dospělá provdaná.

Oldřichova předchozí manželka a setkání u vody s Boženou je jen prastarý mýtus, který Kosmas použil, aby protáhl Oldřichovu vládu hlouběji do minulosti a nemusel přiznat vládu Jaromíra.

Vždyť je to vše podrobně popsáno v poznámkách k Rodokmenu!?

Radek (Pondělí 5. dubna 2021)

Ještě příspěvek k Břetislavovi I. Ten úděl na západní Moravě by měl se souhlasem vládnoucího knížete, zpravidla otce nebo bratra. Ale Oldřich jeho otcem být nemohl a bratrem také ne.
Kdo tedy byl Břetislavovým (*1002/1003) otcem? Oldřich (*993) to být nemohl. Jaromír (*?)by to s odkazem na jméno jednoho ze synů Břetislava I. být mohl, ale rok 1002 by byl nejzazším rokem, kdy by mohl dát Boleslav III. Jaromíra vykastrovat, spíše tedy dříve, pak by nemohl být Jaromírovým synem.
Boleslav III. to být mohl, ale v tu dobu by s novorozencem prchal ze země, následující rok byl vylákán B.Chr. a oslepen - kde by tedy Břetislav vyrůstal, pokud by to všechno přežil?
Mohlo to být takto? Boleslav III. měl dceru, kterou dal za manželku synovi předáka rodu Vršovců a z tohoto svazku se narodil roku 1002 syn. Tento syn, z matčiny strany Přemyslovec, z otcovy Vršovec, vnuk Boleslava III. by měl legitimní nárok na knížecí stolec, pokud by Oldřich neměl potomky. Do roku 1014 (nejpozději 1019), kdy proběhlo 2.vraždění Vršovců se asi Oldřich o ně snažil s legitimní manželkou, ta však byla zřejmě neplodná, proto ji zapudil a vzal si za manželku neurozenou ženu, jejich manželství však církev neuznala, a proto by jejich případní potomci neměli nárok na knížecí stolec. Oldřich tak byl donucen k tomu, aby onoho syna, jménem Břetislav uznal za svého nástupce (jinak by jejich rod vymřel)a při dobývání Moravy na Polácích mu tak svěřil jako úděl západní Moravu, přičemž definitvně byla Morava dobyta až o 10 let později.