Sobota 2. května 2026
Vteřina psa
Když mám plodné období, budím se každý den mezi psem a vlkem.
Hodina mezi psem a vlkem nastává mezi třetí až pátou hodinou ranní.
Čtu si o ní v literatuře:
Je to čas před svítáním, kdy je tma nejhlubší, ticho nejsilnější a lidská mysl je nejzranitelnější, často spojovaná s úzkostmi či sebevražednými myšlenkami. Pojem označuje dobu, kdy šero způsobuje, že nelze spolehlivě rozeznat přítele (psa) od nepřítele (vlka). V mytologii a psychologii jde o čas, kdy se stírá hranice mezi bezpečím a nebezpečím, světlem a tmou.
Já se budím s hotovým tématem, hotovými formulacemi, a mám puzení je hned sepsat do povídky či jiného textu. Úzkosti ani sebevražedné myšlenky nemívám, je ale pravda, jak mi mnozí vyčítají, že jsou mé historky ponuré.
Budím se vždy na vteřinu přesně. Resp. podle analemy. Analema je grafické znázornění Rovnice času, je to taková deformovaná osmička, která vyjadřuje rozdíl mezi pravým slunečním časem a středním slunečním časem, který je aritmetickým průměrem pravých časů během roku. Ty jsou kvůli náklonu zemské osy o 23,5° proti rovině oběžné dráhy, a toho, že dráha Země při oběhu kolem Slunce není kruhová, ale eliptická, odchýleny až o cca plus minus 15 minut od středního času. Všechny dny zkrátka nejsou stejně dlouhé.
Já se tedy, spočítal jsem si to, budím podle pravého slunečního času, ne středního, ani pásmového. Ten pásmový byl zaveden v 18. století hlavně kvůli jízdním řádům vlaků, v našem
případě je jeho střed na 15. poledníku. Máme štěstí, že 15. poledník, prochází středem Čech,
například Kouřimí a Jindřichovým Hradcem, a tak odchylka od pravého slunečního času není tak velká, jako třeba v Paříži..
A mám tedy i přesnou orientaci v prostoru, Nejen na povrchu zemském, ale i co se týče momentálního umístění Země na oběžné dráze, ale i sluneční soustavy v Mléčné dráze.
A samozřejmě taky Mléčné dráhy v Místní skupině galaxií. A téhle Místní skupině galaxií v Místní nadkupě galaxií. Ta je pravděpodobně přitahována gravitací Shapleyovy superkupy, což je největší zatím známé nakupení hmoty v našem koutu vesmíru, vzdálené asi 600 milionů světelných let.
Mám tedy techtle mechtle s celým známým Vesmírem, se Všehomírem!
Tak bodejť by mě nepřilétávaly nápady právě o Hodině psa. Ve vší skromnosti.
A pokud si často myslíte, že píšu blbosti, neházejte to na mě, ale na otevřené nebe nad ránem, kdy mají múzy pré.