Neděle 26. dubna 2026
Maňásci
Mám kamaráda, propadl rockové hudbě, celý život zakládá různé kapely, ve kterých hraje prim, dokud to spoluhráče baví. Potřebuje být frontmanem, být první na očích.
Jenže je hrozný trémista, anonychik. Člověk bez nehtů. To je při hře na kytaru někdy docela problém, hlavně u pravé ruky, musí se hrát jedině trsátkem. Celý život si nehty okusoval, až mu prakticky žádné nezbyly.
Ptal se mě, co s tou trémou má dělat, když zjistil, že jsem se stal psychiatrem.
Tehdy jsem nevěděl, co bych mu poradil, byl jsem elév, tak fabuluju:
„Představuj si, že v publiku jsou maňásci, kteří ti nemůžou ublížit, věří, že jsi velká hvězda.“
Super! Teď má drápy a sebevědomí jako orel bělohlavý nad Rocky Mountains, kam se hrabe Klaus, kam Zeman, kam sám Trump.
To jsem si dal, nedá se s ním od té doby vydržet.
Mé rady je potřeba dávkovat opatrně, po kapkách...