ZH (Pátek 27. března 2020)

Už mi badání kolem covidky leze krkem, a nějak jsem narazil na svoji někdejší korespondenci s JČ, tady jsem to kupodivu neřešil. Já tak nenápadně vracím toto fórum blíže Praze ;-).

"K nim ona: „Hleďte,“ dí, „hle, za oněmi horami“ – a ukázala prstem na hory – „je neveliká řeka Bílina a na jejím břehu je viděti vesnici, jež slově Stadice." Ovšem v Budyšínském rukopisu není Bílina, ale Bélina či Bělina. Ale hlavně tam není Stadice, ale jakési slovo jako Ztadiczi, viz, přejít na Faksimile a stránku 5r nahoře. S takovými dvěma zvláštními klikyháky, které se tam jinak píší jen ve slovanských názvech a jménech.

No nesedí mi, že (když kůň cestu dobře znal) by Libuše jezdila často 100 km do podkrušnohoří, ani já bych tam za ženskou nejezdil, dyť je dálnice věčně ucpaná... Dělal jsem si svého času rodokmen a ve starých časech se mí předkové ženili s holkama z okolních vesnic, jinam se bez dopravních prostředků nedostali.

Tak musel mít Kosma na mysli něco bližšího. Samozřejmě názvy se za 900 let komolily, ale našel jsem v Tichém údolí ulici Bělina lemující Únětický potok, ten se mohl jmenovat Bělina, jediná vesnice s podobným názvem na tom potoce jsou Statenice, první zmínka o nich z r. 1227 je Ztativnice, no voni to ti písaři často zkracovali, aby nedostali písařskou křeč. Samozřejmě by to mohla být jiná říčka a jiná ves, ale Stadice u Ústí n. Labem, to se mi fakt nezdá. Všiml jsem si, že humanitně vzdělaní učenci nemají o orientaci v krajině páru, tak to takhle zvojtili.