Jan Cinert (Neděle 3. března 2019)

Podkovovitý tvar je příznačný pro naše starší rotundy. Je dán větším odsazením středu apsidy od lodi. Ve Staleté Praze 2015 1, je článek od J. Čihákové a M. Müllera o Metodě zpětného projektu (Malostranský kostel sv. Václava v geometrickém světle středoevropských rotund), na který nás tu před časem někdo upozornil. Tam rozdílné tvary apsid geometricky zkoumali. Já se o něco podobného pokouším u obou fází rotundy sv. Víta, ale nedošel jsem ještě k jednoznačnému výsledku.

Catholicus - spíše se jedná prostě o přechod z pohanství na křesťanství, protože Kosmas těsně předtím odpuzujícím způsobem píše o mýtických sedmi knížatech + Přemyslovi. Jinak opravdu je sporné "přebásnění" překladů ověřovat podle originálu.

Rostlý terén - to je už tady i dříve v literatuře popsaný problém. Hilbert ten plánek dělal dodatečně, takže se tam vloudila tato chyba a má být zakreslen zásyp.

Oltář nebyl nad K1 a oblázkovou podlahou, ale až na začátku apsidy v linii stěny lodi rotundy. Podle mne se jednalo o základ knížecího sedadla, na který byl pak postaven gotický oltář. Máme to na fotografiích a myslím, že jsem vám posílal i zakreslení pro knihu.

Radiokarbonová metoda je dobrá pro zjištění, zda se jedná o dobu před 4 nebo 5 tisíci lety. Pro raný středověk pak přibližně jestli 9.-10. nebo 11.-12 století. I to je dobré.

S vnitřním ochozem jsme se nepochopili. To jsou u Cibulky ty sloupy podpírající válcový tubus vystupující nad střechu. Kolem něho měla být nižší válcová stěna rotundy a k ní pak přiléhající apsidy.