Jan Cinert (Pátek 20. října 2017)

Přímo gotická hradební zeď tam nebyla. Byla využita ona románská s přístavbou alespoň jedné věže, novou bránou Píseckou, fortnou u kostela sv. Tomáše a přidáno vytvoření parkánu. Zřejmě hlavně proto byla dříve románská zeď považována až za gotickou.

To, že oba úseky románské hradby nejsou v jedné linii, ale končí mimo v onom "záhadnějším románském objektu s fortnou, dle mého dokládá jednotný projekt výstavby hradby a mostu. Byla tam zjevná souvislost s obchodním a celním místem mezi mostem a vstupem do města v místě dnešního Dražického náměstí. Možná, še smysl byl i strategický, čili "výpadní branka" pro obránce, aby vpadli do zad útočícím na bránu. Po založení Starého Města význam upadl a vznikl tam Biskupský dvůr. Nějak tak to také naznačuje J. Čiháková už podle L. Hrdličky. Více se k funkci nyní asi nedá objasnit, když onen objekt byl navíc zbořen.

U Saského domu je přibližně v místě odpovídající přízemní gotické zdivo domu mírně lichoběžníkového tvaru. Nejspíše na něj byla později nastavěna patra a zároveň spojen se Saským domem, takže to celé má u Hubera podobu vížky. Skutečně to mohlo být i hospodářské stavení ve dvoře náležející k Saskému domu, ale historii domu podrobně neznám.