ZH (Pondělí 26. června 2017)

Díval jsem se do nákresů staroměstského archeologa Vladimíra Píši (Staletá Praha 1965), ten zakresluje brodiště v úrovni Sovových mlýnů a druhé nad Mánesovým mostem, cca 100 metrů. Most pak klasicky v prodloužení Platnéřské ulice směrem k malostranským mosteckým věžím.

S tím bych souhlasil, ulice od Myší díry směřuje ne k Mánesovu mostu, ale mírným obloukem k vjezdu do Vltavy, který je dodnes prakticky zachován. Na druhé straně řeky je na Globicově panoramatu (viz) v úrovni kostela sv. Valentina též vjezd do Vltavy (jsou tam malovány přistavší vory). Je to přímo proti zmíněnému vjezdu na druhé straně, ovšem oboje cca sto metrů nad Mánesovým mostem (k tomu se z Kaprovky jede esíčkem, a kostel sv. Valentina byl při jižní straně Kaprovky, proto těch sto metrů. Je to ještě před obloukem řeky, těsně pod nejvyšším pahrbkem (Cihelná ulice). Tento pahrbek mi mimochodem přijde pozoruhodný, to je opravdu navážka?

Takže pro sebe bych to měl vyřešeno, zkrátka sto metrů nad Mánesovým mostem.

---

Když jsem si tak četl v Píšovi, který stále (i krátce po Borkovského nálezu tzv. kostela Panny Marie na Baště) nadhazoval, že by mohlo jít o kostel staroměstský, jak se domníval i leckdo před ním, narazil jsem na to, že by se prý měly přezkoumat Herainovy výkopy v okolí Týnského chrámu (zmiňuji se o tom v Zaniklých kostelech), kde byla nalezena zakřivená zeď podobná kostelu na Budči. Myslím, že revizní výzkum proveden nebyl.