J. Čihák (Sobota 17. května 2008)  ⇑

Bylo by divné, kdyby Sázava ležela mimo všechny linie. Hledal jsem a výsledek není zcela přesvědčivý. Spojnice o délce 27,9 km mezi sv.Křížem v obci Pyšely a sv.Jiljí v Uhlířských Janovicích prochází kousek od kláštera. Linie má směr téměř rovnodenní, což je záhadné a také podnětné.

J. Čihák (Sobota 17. května 2008)  ⇑

Další ley lines
11/ Popovičky, Kunice, Hrusice, 10,3 km.
12/ Pyšely, Kozmice, Divišov, 16,6 km.
13/ Vinoř, Jirny, Český Brod, 19,8 km.
14/ Uhříněves,Jirny, Čelákovice, 17,3 km.
15/ Kounice, Mochov, Čelákovice, 9,1 km.

Záhadné rovnodenní linie
16/ Zdiby, Dřevčice, Lázně Toušeň, 17,9 km.
17/ Cvrčovice, Zápy, Čelákovice, Semice, 18,2 km.
18/ Přední Kopanina, Prosek, Vyšehořovice, 32,2 km.

Linky téměř rovnoběžné s J. linií
19/ Otice, Hrusice, Komorní Hrádek, 135˚, 14,4 km.
20/ Popovičky, Vranov, Divišov, 133˚, 26,2 km.
21/ V.Popovice, Lštění, Kozmice, 134˚, 15 km.
22/ Pyšely, Čerčany, Třebešice, 135˚, 15,1 km.
23/ Kamenice, Poříčí n. Sázavou, Okrouhlice, 135˚, 16 km.

Obyčejná spojnice Čakovice-H.Počernice má azimut 132˚. Taktéž Zdiby-D.Počernice, Klecany-Prosek, Cvrčovice-Jirny, Dřevčice-Tuklaty, Zápy-Vyšehořovice, Přerov n. L.- Poříčany a další. Je zřetelné, že mystici považovali energetické napojení na střed všehomíra za podstatné.
Nejen stará Praha, ale i okolí je geometricky velice zajímavé.

Z. Homola (Pátek 16. května 2008)  ⇑

To je dobrý nápad, hledat stezky podle církevních památek. Předpokládá se, že trasy starých stezek se neliší od tras současných silnic, nepřemísťovaly se zpravidla, jen se zdokonalovaly. Taky lze předpokládat, že vedly schůdným terénem, nejsem si ale jist, nakolik neprostupný byl terén v době před vymýcením lesů pro pole. Nejsem si taky jist, zda cesty vedly spíše údolími potoků a řek, kde mohly být bažiny, velké vody ap., anebo po náhorních planinách. Kopec Pecný a Skalka s dalekým rozhledem, která je přímo nad kostelem ve Střimelicích, jsou nejvyššími body v okolí, zůstává tam dlouho sníh atd, no tenkrát tuším bylo tepleji. Stezky ovšem mohly být chráněny hrádky, znám ten ve Stříbrné Skalici, v Hradových Střimelicích, vy jste uváděl další. Znám trasu stezky z Mariánky (ústí Jevanského potoka do řeky Sázavy ) do Sázavy, která vedla horem nad skalami nad řekou přes prehistorické hradiště na Krkavčích skalách, pod nimiž se křížila se stezkou (patrně starší) z Polabí na jih, která zde měla brod. Na druhé straně Sázavy přes brod jsou hradiště Dojetřice a Studený, kudy pravěká stezka patrně procháízela.

J. Čihák (Pátek 16. května 2008)  ⇑

Prozkoumal jsem směr do Sázavy sice ve spěchu, ale přesněji. První linii opravuji na Jažlovice, Otice, Tehov, 4,4km. Navazuje na druhou, která pokračuje /celkem 27,2km/ až na místo dalekého rozhledu s kostelem sv.Havla u obce Podveky. První písemná zpráva pochází z roku 1295.

J. Čihák (Pátek 16. května 2008)  ⇑

Prohledal jsem okolí J. Linie až k řece Sázavě a okolí nedalekého Českého Brodu. Zatím jen na turistické mapě. Našel jsem 10 krátkých kostelních ley lines. Je možné, že první dvě jsou osou zaniklé cesty z Průhonic do Sázavského kláštera?

1/ Popovičky, Jažlovice, Otice, 3,3km.
2/ Tehov, Kostelní Střímelice, Stříbrná Skalice, 12,9km. Dále do Sázavy mezi dva kostely na levém břehu řeky, celkem 17,4km. Linie téměř slunovratová, 127˚ a 307˚.
3/ Poříčí, Lštění, Ondřejov, Kostelní Střímelice, Konojedy, 17,1km.
4/ Kunice, V.Popovice, Kamenice, 6,5km.
5/ Měchnov, Divišov, Třebešice, 5,6km.
-------------------------------------------------
6/ Tismice, 2x Český Brod, Poříčany, slunovratová 51˚ a 231˚, 8,8km.
7/ Poříčany, Velenka, Semice, 6,9km.
8/ Oleška, Vitice, Lstiboř, 11,4km.
9/ Lstiboř, Vyšehořovice, Nehvizdy, 13,4km.
10/Přerov n. Labem, Bříství, Kounice, 5,8km.

4. a 5. linie odbočují od J. linie; 2. a 3. se kříží; 6.-7. a 8.-9. tvoří dvě zalomené linie.
Ley lines v okolí Prahy nejsou náhodné a z jejich uspořádání prosvítá záměr.

Z. Homola (Čtvrtek 15. května 2008)  ⇑

Hm, Mikulov beru zpět, je o jeden úhlový stupeň severněji dle http://williams.best.vwh.net/gccalc.htm, ostatně údaj o rotundě tam je problematický, našel jsem to kdysi na seznamu rotund na netu, ten ale vytvářeli zřejmě neseriosní nadšenci, jinak viz publikace Umělecké památky Moravy a Slezska.
Vzhledem k tomu, že odchylka linie je dle výpočtu ortodromy 250 metrů na vzdálenost Praha - Jeruzalém, tak aby naše teorie byla nosná, musely by stavby na území Česka mít odchylku nejvýš v řádu 20 metrů.

J. Čihák (Čtvrtek 15. května 2008)  ⇑

Linie nevede přesně přes Mikulov. Když na mapy.cz spojím sv.Kříž a zámek Mikulov /215km/, tak linie vede 25m severovýchodně od sv.Longina. Linie po opravě probíhá 5km jihozápadně od Mikulova. Na vzdálenost 215km to není snad mnoho.

Z. Homola (Čtvrtek 15. května 2008)  ⇑

Když jsem se tím zabýval, snažil jsem se hledat na linii ne světské, ale duchovní stavby, nejlépe opět rotundy. Než jsme se naučili přesně vytyčit trasu na kulové ploše Země, zdálo se, že linie vede přes známou znojemskou rotundu, ale není tomu tak, Znojmo linie míjí a vede přes Mikulov, kde by se ale taky něco našlo. Čejchanův (Komorní) hrádek je opravdu dost mimo, navíc poměrně nízko, skrytý za Dubiskem, ale nad ním je barokní Loreta, ta ale nejspíš předechůdce neměla. No a stejně je to mimo... Sázavský klášter byl postaven dřív, byla by velká náhoda, kdyby byl v linii, leda by byl ve směru slunovratu;), ale to jsem nepočítal...

J. Čihák (Čtvrtek 15. května 2008)  ⇑

Blízko Sázavského kláštera je zřícenina Čejchanův hrádek u Chocerad. Byl vybudován ve 13. stol. nad levým břehem řeky Sázavy ke střežení zemské cesty. Linie Kříž-Třebíč míjí hrádek o 600 m.

J. Čihák (Čtvrtek 15. května 2008)  ⇑

Spojnice Praha-Třebíč je ley line /moje přesvědčení/. Avšak není slunovratová jak se na první pohled zdá. Jejím smyslem bylo čerpat sílu z mystického středu světa.

V blízkosti linie se nachází mnoho objektů. Další už dávno zanikly a těžko se hledají. Bude obtížné posoudit, které stavby k linii opravdu patřily.

Z. Homola (Středa 14. května 2008)  ⇑

To je fajn, že jste to doplnil, upřesnil a ověřil, já už o tom zčásti psal v textu (http://zhola.com/praha/cz.php?st=hypotezy#jeruzalem), ale přesně jsem to měřil jen do Průhonic, kde byl taky ten patník na cestě do Sázavy. Mimochodem stále nevím, kudy měla cesta do Sázavy vést dál, na Müllerově mapě ani na jiných starých mapách jsem jednoznačnou cestu nenašel, ani v monografii Duše krajiny, která zřejmě jediná u nás pojednává o starých stezkách. No přes Sázavu bohužel linie nevede (vede asi 8 km mimo ni), to by bylo pěkné, neboť Vratislav II. měl k Sázavskému klášteru zvlášť vřelý vztah.

J. Čihák (Středa 14. května 2008)  ⇑

Linie prochází s překvapivou přesností klášterem v Třebíči, založen na poč. 12. století, vzdálenost od Kříže 143 km. Vede okolo historického jádra Humpolce ve vzdálenosti 1 km, sv. Mikuláš r.1233. Těsně míjí historický střed Jihlavy, velké kostelní stavby ze 13. století. Linie dále směřuje přibližně k Mikulovu, pohraniční královský hrad z poč. 13. století.

J. Čihák (Středa 14. května 2008)  ⇑

Zřícenina Ježov u Senohrab
Zbytky gotického hradu. Poprvé zmiňován roku 1377. Přesnost ve vzdálenosti 30 km je opět pozoruhodná.
www.hrady.cz/index.php?OID=691

--------------------------------------------
Foto sv.Martina v Měchnově
www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/mechnov

J. Čihák (Středa 14. května 2008)  ⇑

Kostel sv.Martina v Měchnově u Divišova
Pozdně románský kostel snad ze 13.století. Vzdálenost od sv.Kříže je 47 km a přesnost pozoruhodná.

J. Čihák (Středa 14. května 2008)  ⇑

Kostel sv.Máří Magdalény v Kunicích
Obec Kunice vedle V.Popovic. Románský kostel asi z 13.století, později přestavěn na gotický, též leží na linii. Odchylka azimutu Kříž-kostel bude velmi malá.
www.ricany.cz/farnost/showpage.php?name=kostelkunice