Z. Homola (Středa 24. září 2008)  ⇑

Díky za ten odkaz, jeho trochu upravený text je v oné publikaci stejného názvu.
Mimochodem s oním autorem jsem chodil 13 let do školy, ale od té doby jsem se s ním neviděl, ostýchal bych se, když tak diletantsky a ještě veřejně fušuju do řemesla, v němž je on špička. To je taky důvod, proč se zde ve fóru snažím krotit přílišnou fantazii, pro niž se pak zpětně hledají doklady. Frolík mimochodem patří mezy ty nemnohé poctivé autory, kteří nikdy neprohlásí žádnou hypotézu za fakt (na rozdíl od spousty jiných). Často mu ale nezávidím, nemůže prohlásit něco, co se jeví zcela zřejmé dle selského rozumu, protože zkrátka příslušný střep v té neprozkoumatelné oblasti nebyl a nemohl být nalezen...
V textu mě pobavila tato věta: Do současné doby nemáme doklady o tom, že by nositelé kultury pražského typu navštívili také hradní ostrožnu. Je to však pravděpodobné, protože v nevelké vzdálenosti od Hradu bylo objeveno pohřebiště této kultury. Jak by ho mohli nenavštívit? Já jsem z Dejvic, kde jsem tehdy (spolu s autorem) bydlel, chodil těch deset minut na Hrad několikrát týdně, byl tam pěknej rozhled a zkratka na brod, pardon, most. No, ale doklad na to taky nemám :-).
S tím prahem - to bychom se brzy dostali zpátky ke Kosmovu muži, an teše práh domu... Nakonec proč ne.

J. Čihák (Středa 24. září 2008)  ⇑

Staroslovansky prag, brvno a tram jsou slova pro otesaný kmen nebo jen částečně přitesaný. Je sice pravda, že práh(porg, prag) bývá ve slovnících popisován jako mohutný základní trám domu, ale dá se uvažovat o rozšířeném významu. Pragy(-a) byly mohutné základní otesané kmeny a brvna horní slabší otesané kmeny. Velká stavba vybudovaná z mohutných brven vypadala jako celá z pragů. Také dřevěná hradba mohla být z mohutných přitesaných kmenů, tedy z pragů.

J. Čihák (Středa 24. září 2008)  ⇑

Pracovní texty II, z cyklu Příběh Pražského hradu. Pražský hrad na úsvitu dějin-významné archeologické objevy osmi desetiletí.
www.vso-praha.eu/storage/1170966483_sb_minulost_ph_2.pdf
Strana 8,9,10 - píše se zde o nějakých trámech, vhodné přečíst celé.

Z. Homola (Neděle 21. září 2008)  ⇑

Příkop z té doby 4 m široký a 1,4 m hluboký byl nalezen na několika místech, prozkoumán byl v severním traktu. Na vnitřní straně příkopu byla odhalena řada drobných jamek po zapuštěných kůlech asi tři metry od vnitřní strany příkopu. Výplň příkopu obsahuje souvislé stopy dřev, proto se, ne však s úplnou jistotou, předpokládá, že šlo o palisádu. (Příběh P. hradu, SPH, Praha 2003, J. Frolík) Jak přesně dřeva vypadla, nevím, asi nějaký ztrouchnivělý maglajz, jinak by je lépe popsali.

J. Čihák (Neděle 21. září 2008)  ⇑

Zajímalo by mě jak ta dřeva nalezená v příkopu vypadají.

Z. Homola (Sobota 20. září 2008)  ⇑

No možná jsem se s kritikou unáhlil, práh byl staročesky i okraj, hranice, mez.
Brah je kupa, stoh,
bradlo je skalisko, skalní útes, bradla jsou hradba, val, násep, hradební zeď
brána je obranné opevnění; brána

Z. Homola (Sobota 20. září 2008)  ⇑

Nápad je to dobrý, ale ve všech ethymologických aj. slovnících je práh brán jako nejspodnější trám domu ap., základ. Nedávno byly na hradě nalezeny zbytky patrně palisády z první poloviny 9. století. Předpokládám, že z obranných důvodů byla dřeva svislá. Palisáda je z francouzštiny a latiny, staročesky se nazývala kolé (později kolí). V (dnešní) arabštině jsou slabiky pá, fá a bá psány podobným znakem, když vezmem v úvahu, že staročeské hlásky byly odlišné od dnešní češtiny, natož arabštiny, a pergameny nemusejí být dobře čitelné, je těžké o tom diskutovat. Jen v tom budyšínském přepisu Kosmovy kroniky měl každý písař jiný rukopis, resp. některá stejná písmena psali různě. Docela rád bych viděl ty dva či tři přepisy Ibrahima v originále, ale stejně by to bylo málo platné, neporadil jsem si ani s Kosmovým přepisem českého Žiži, natož s arabštinou, o které vůbec nic nevím.

J. Čihák (Sobota 20. září 2008)  ⇑

Některá města dostávala název podle hradu. Je dosti pravděpodobné, že město Praga dostalo název podle opevněného knížecího sídla. Dřevěné hradby se stavěly z mohutných kůlů. Přesto uvažuji o rozmaru panovníka, který si nechal postavit pragové opevnění (prahové opevnění, trámové opevnění, tesané opevnění). V Čechách to muselo v těch dobách vypadat moderně a přepychově. Budovy také mohly být celé z pragů a dokonce do hladka otesaných. Panovník tak vyjádřil svoji důležitost a nadřazenost nad nižšími knížaty. Nevím jak se tehdy odvozovala slova, ale Praga mohla být zpočátku přezdívkou pro knížecí sídlo s pragovým opevněním a možná i s pragovým palácem, svatyní a jinými budovami. Potom z toho vznikl název PRAGA ve významu Pragový hrad a nakonec město s Pragovým hradem. A tak křísím myšlenku, že Ibráhím ibn Jákub nebo přepisovatelé přecijen Pragu nějak zkomolili. Setkal jsem se s názorem, že Frága a Fáraga vznikla špatnou schopností vyslovit P, které bylo nahrazeno vlastnějším F.

Z. Homola (Sobota 20. září 2008)  ⇑

Slované údajně začli přicházet do české kotliny krátce po roce 500, v malých skupinkách a postupně. Tak praví archeologické nálezy. Písemné doklady o tom nejsou, Římany toto etnikum nezajímalo, neohrožovalo je, byť jsou názory, že některé Římany popsané národy byli Slované. Slované zde nahradili odšedší Germány. Ovšem někde se uvádí, že po svém příchodu mohli Slované tvořit tak jednu pětinu až desetinu obyvatelstva (nevím, z jakých zdrojů pramení toto tvrzení). Praslované měli být rusí. Kelty popisovali Římané jako plavovlasé a modrooké (kosmetické firmy dnes uvádějí "typ keltský - pleť světlá, pihy silné a vlasy rezavé, oči většinou modré", ostatně viz dnešní Irové). Germáni - to nevím, popis árijské rasy známe, modroocí blondýni, ovšem téměř 50 procent Němců má keltskou krev dle genetických výzkumů.
Kde se tedy vzali oni Ibrahimovi Bújímové - snědí a černých vlasů? To nevím, napadají mě jen další spekulace.
Není mi jasné, když v době stěhování národů kolem Čech zuřil Atilla atd. a celá Evropa se otřásala, že někdo toto skvělé útočiště uprostřed hor a pralesů jen tak opustil a vyklidil místo primitivním Slovanům. Nebo je nechal infiltrovat a postupně převládnout, když byla taková nouze o životní prostor (druhý motiv stěhování). Hm, třeba elita prchla či šla za lepším, kdo se k ní přidal, šel taky, a zůstaly méně agilní rody disperzně roztroušené. Myslím ale, že velkou roli mohly hrát epidemie (mor ap.), které mohly mocenské centrum vylidnit (kdybychom trochu překroutili poselství oné Kristiánovy hadačky, ta mohla třeba říct: morová rána vyklidila můj hrad nad trhem u brodu, běžte tam, dokud je volný, tam budete mít své sídlo, budu vám spravedlivě vládnout (z čeho bych jinak byla živa, ostatně s vámi to budu umět líp než s těmi mocichtivými Germány, taky už nejsem nejmladší, a zbavit se jich mě vyčerpalo) ;). O Slovanech se uvádí, že kněz měl větší vliv než náčelník.
No, chci tím říct, že zdá se nedošlo k odchodu všech Germánů a následnému příchodu praotce Čecha s jeho národem, ale že šlo o postupnou inflitraci, a tak předslovanský původ názvu Praha se zdá být oprávněný.

Z. Homola (Pátek 19. září 2008)  ⇑

Mimochodem - vždycky jsem přemýšlel, jak vůbec mohli přes Vltavu brodit, když tam dneska jezdí parníky atd. Je to ovšem dnes samý jez a koryto je pro paroplavbu vybagrované.
Vzpomněl jsem si na brod, který se do předloňska používal v Červeném kláštoře přes Dunajec. Tam je nyní pod přehradou prakticky stálý průtok (30 kubíků/s), šířka koryta v místě brodu 60 metrů. Sám jsem se tam s dětmi kolikrát brodil, i když to úplně jednouché nebylo, hloubka místy po prsa (místy po kolena). Vltava má v místě Karlova mostu cca 300 m (těžko říct, kolik měla před 1,5 tisíci lety) a průměrný průtok je cca 150 kubíků/s (na jaře cca 200, jinak 120, dnes kupříkladu 46.
Tudíž průměrný průtok vztažený k šířce toku je u Dunajce, který jsem vlastníma nohama přebrodil, stejný.

Z. Homola (Pátek 19. září 2008)  ⇑

Přechod řeky tady existoval jistě už za Keltů a Germánů, dá se předpokládat, že přírodní brod byl využíván odedávna tisíce let před nimi. Jistě se průběžně vylepšoval, nejspíše každý rok po jarním rozvodnění a zgruntu po velkých povodních. Záleželo jak na technických znalostech, tak na možnostech, mohl být spěch, tak se stavělo provizorium, bylo dost či málo otroků resp. materiálu atd.
Nevíme, kdy Praha svůj název získala, zda ho více či méně dědila po předchozích kulturách atd. Osobně mi přijde ethymologie dle efemérní konstrukce mostu (prahy) méně pravděpodobná.

J. Čihák (Pátek 19. září 2008)  ⇑

Zjistil jsem, že stsl. práh je velký přitesaný kmen a nikoliv jenom odvětvený kmen s kruhovým průřezem. Práh je vlastně trám se čtvercovým nebo obdélníkovým průřezem. Tesání bylo velmi namahavé a proto se také přitesávala jen jedna nebo dvě protilehlé strany. Čas a dřina byly věnovány tomu co bylo nezbytně nutné. Takže ten kládový most nelze nazvat prahový. Bude lepší uvažovat o trámovém mostu, který je konstrukčně pokročilejší. Dále jsem zjistil, že starší kládové mostovky se skládaly z více podélných klád(neotesané kmeny), na které byla nasypána vrstva štěrkové směsi.

Z. Homola (Pátek 19. září 2008)  ⇑

Inu, proč Římané stavěli velkolepé akvadukty, 400 amfiteátrů ve Středomoří, nejspíš podobné množství teátrů, lázní a jánevímčeho, zatímco za Dunajem žili lidé ještě 1000 let potom v polozemnicích (a za dalších 900 let někde v Podkarpatí taky), je otázka. Je za tím organizace společnosti, kterou měli Římané vypracovanou; křesťanství, které přineslo centralizaci společnosti, asi přálo jiným cílům, než techickému pokroku, ten pak přišel přes Araby, kteří nezapomněli antickou vzdělanost, nějaká residua zůstávala i v Irsku a Skotsku a jejich misiích. No, abych nebyl nespravedlivý, první zděný most (Juditin) byl postaven druhé polovině 12. století a předcházel mu most dřevěný - ten je prý zmiňován r. 935 (938/9), kdy bylo převáženo tělo knížete Václava ze Staré Boleslavi do Prahy (Kristiánova legenda: "Pospíchajíce pak dále k řece Vltavě a most pobořený nalézajíce, jali se bědovati." Kdy byl dřevěný most prvně postaven, se asi neví, kronákář Hájek (známý svou nepodloženou obrazotvorností) uvádí rok 795 za vlády bájného Mnaty. Nejspíš se most během každé generace (resp. povodně) stále zdokonaloval podle mustru, který popisujete.

J. Čihák (Pátek 19. září 2008)  ⇑

První mosty vytvořila sama příroda v podobě vyvrácených stromů. Toho využívala zvířata i pravěký člověk, který později začal přírodu napodobovat. Byl stále zručnější a vynalézavější a tak se dopracoval až ke stavbě dodnes obdivovaných kamenných akvaduktů. Proto vzniká otázka, proč by se lidé v pražské kotlině o tisíc let později měli brodit nebo svazovat z prahů nějaké problematické přechody. Příroda sama dala podnět jak udělat kládové lávky. Široké koryto Vltavy museli přemostit více lávkami, které byly ve vodě pravděpodobně podpírány hromadami kamenů. Obrázek malého kládového mostu(lávky) je na http://en.wikipedia.org/wiki/Log_bridge . V pověstech bývá trochu pravdy a tak si říkám, že Libuše spíše věštila na vrchu Vítkově a viděla v zákrutě muže jak tesají prahy k novému mostu, který proslaví budoucí město.

J. Čihák (Čtvrtek 18. září 2008)  ⇑

Našel jsem pěkné clapper bridge.
http://digfoto.wz.cz/anglie/ipage00086.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/Clapper_bridge (dole dva odkazy na další)
Prahový most mohl vypadat podobně, ovšem místo plochých kamenů jsem si představoval několik trámů nebo kmenů vedle sebe. Kulaté kmeny mohly být posypány drobným štěrkem. V oněch dobách byly pilíře naskládané z neopracovaných kamenů, tedy spíše připomínaly haldu balvanů. Ke stavbě takového mostu stačila sekyra, motyka a silné paže.