TISK HLEDÁNÍ PŘIDAT VZKAZ NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
 
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
ZH (Čtvrtek 29. dubna 2010)  
Ještě jsem si neuvědomil, že dnešní cesty neodpovídají původním, byly předělány začátkem 19. století, kdy ta jižní téměř zanikla.
Tady je stav na Kloseho mapě z r. 1723, témř 200 let po založení obory 1530 (letohrádek byl založen 1555). www.prazskestezky.cz/hvezd/hvzd02.html


ZH (Čtvrtek 29. dubna 2010)  
Dobrý den.
Ač Ferdinand Tyrolský prý sám Hvězdu projektoval, patrně podle nějakých astrologických principů a vybízelo by to tedy k našim úvahám, nikdy jsem se tím kupodivu blíže nezabýval, nedošel jsem zatím dále než k románskému období ;).

Teď jsem letmo měřil azimuty oněch cest na Google Earth, ta jižní cesta má 127°a nějaké drobné, zdá se tedy, že odpovídá východu Slunce o letním, pardon, zimním slunovratu a nesměřuje k Jeruzalému (to by měla 132°).
Severní cesta má azimut 78° a zdá se, že na ni navazuje centrální cesta Královské obory, jež vede k Belvederu, jiná souvislost mě nenapadá.
Prostřední cesta má azimut 103°, navazuje na ni cesta, jež vede k Ladronce, ale jinak mi k tomu směru také nic nenapadá.
Ale porůznu jsem narážel na Ferdinandovy dobové nákresy, hlavně přímo v letohrádku, nevím, jestli tam může být něco relevantního, ale fakt jsem to nestudoval, možná vy ano? Zajímalo by mě to.

Jiná věc je přímo půdorys letohrádku, na který kupodivu ony cesty nenavazujou, jedna z jeho tří hlavních os má onen směr cca 132°.


jiří škaloud (Čtvrtek 29. dubna 2010)  
Dobrý den,
narazil jsem na tyto stránky při hledání souvislostí o orientaci směrů cest v letohrádku Hvězda. Podle mého laického odhadu a měření z map, směřuje nejjižnější průsek na Betlém (Jeruzalém). Prosím, nemáte nějaké bližší informace, případně vysvětlení dalších os těch tří hlavních cest?
Díky za jakoukoliv odpověď, případně za vaše přímé e-maily na skaloud.jiri@seznam.cz
Jiří Škaloud


J. Čihák (Čtvrtek 29. dubna 2010)  
Oba trojúhelníky jsou zakódovány na linii. Stačí pomyslně sklopit krajní úsečky a vzniknou dva dvojrozměrné trojúhelníky. Jejich přepony se protínají nad zlatým řezem prostřední úsečky. V tomto případě je řez určen poměrem 5:3=1,666... a 2:3=0,666.... Mám dojem, že tajné bratrstvo v gotické Kutné Hoře mělo zálibu v čertovských šestkách. Tajemné místo na prostřední úsečce nepřitahuje pozornost. Nyní je tam nová zástavba.


J. Čihák (Středa 28. dubna 2010)  
Chrám sv.Barbory měl být podle původního projektu minimálně dvakrát větší. Výstavba trvala dlouho a projekt byl několikrát změněn. Vzdálenost 886 m se možná měla více přibližovat k 800 m a tím by úsečky byly v přesnějším poměru 2:4:3. Poměry na linii asi skrývají spojení dvou pravoúhlých trojúhelníků s odvěsnami 1:2(2:4) a 4:3. V prvním trojúhelníku se provádí konstrukce zlatého řezu podle Heróna a ten druhý je pythagorejský 3:4:5. Zatím nevím jaký to má smysl a co z toho může vyplynout.


J. Čihák (Středa 28. dubna 2010)  
Před několika lety jsme prověřovali obrazce v Kutné Hoře. Jejich nepřesnosti nelze tolerovat. Stále mi bylo divné, že by tam ve 14. století nic nevzniklo. Teď jsem našel příkladnou linii, ovšem musel jsem se podívat od Barbory až do Malína. Sv.Barbora, P.Maria, P.Maria (Sedlecký klášter), sv.Jan a Pavel (Malín). Vzdálenosti jsou 886 m, 1635 m, 1216 m, tedy přibližně v poměru 2:4:3.


ZH (Neděle 25. dubna 2010)  
Tak jsem byl v Chabrech a vyslechl i přednášku archeologa, který vykopávky v 70. letech prováděl. Dnes byla otevřena podlaha v rozsahu asi 6 m čtverečních, kde byl vidět kus klasového zdiva prvního z kostelů a hlavice sloupu nynějšího kostela, která podpírala kruchtu. No a na obrázcích byla ukázána kruhovitá čára, kde měl vést zevní okraj údajné rotundy (2. ze tří románských staveb na stejném místě), ta obkružuje západní 2/3 nynějšího kostela zevně. V kostele byly nalezeny základy apsidy široké 5,5 m, s velmi tlustým (metr a půl) a nepravidelným zdivem, které prý navazovaly na uvedený kruh. Ten je vyznačen v trávě, ale jinak než na obrázku, větší, resp. delší. (Tedy kastelán a brožurka tvrdili, že jde o obrys rotundy, zdá se však, že je to jen kraj kruhového chodníčku, který obkružuje dnešní kostel.)
Nebyly nalezeny základy lodi rotundy, ale jen otisk, tedy výkop pro ně, kameny byly prý použity na stavbu dnešního kostela. A vnitřní hranice těch základů taky nebyla nalezena. Podlaha rotundy byla vydlážděna nejméně 19 typy originálních dlaždic, které až na výjimku jinde nebyly nalezeny. Podlaha nynějšího kostela byla položena na nich a byla hliněná (jílová), dnes je kvůli vykopávkám dřevěná (a protože vykopávky zvětrávají, mají být co nevidět zasypány).
Hlavně je pozoruhodné, že rotunda měla mít přes 12 metrů v průměru a být tak druhá největší u nás (po Vítovi, kde se uvádí necelých 13 m). Nicméně české rotundy mají tak nejvýš 9 m, moravské až 11 m. Proč by zrovna v Chabrech měla být tak pozoruhodná obří rotunda o které nejsou dobové záznamy, ani proč zanikla a byla nahrazena menším prostším kostelem, není známo; vedla tudy prý stezka na Mělník. Celý areál je obkroužen téměř kruhovou zdí o průměru 39 m.
No vzbuzuje to ve mě rozpaky, namítal jsem, zda kruh s původním kostelem nebyl třeba menším ekvivalentem současného stavu, ovšem prý kruh navazuje na onu apsidu.
No více se tím zabývat nebudu, jen to popisuju pro JČ, pokud neměl možnost tam zajít.


ZH (Neděle 25. dubna 2010)  
Ještě pokud se aha týče, viz též: http://en.wiktionary.org/wiki/Appendix:Proto-Indo-European_*ak%CA%B7%C4%81-
Vím, že asi máte na protoindoevropštinu jiný názor, ale co nadělám ;).


ZH (Neděle 25. dubna 2010)  
Hlavně pro Jana Čiháka - nemám na Vás jiné spojení.
Zítra je mimořádně otevřeno podzemí chaberského kostela, o který jste se tolik zajímal, je tam ta rotunda atd.
http://www.npu.cz/prur/novin/?news[detail]=5716

Jo, dneska jsem podnikl předposlední pokus, jak ověřit prostým okem foťáku vaši jeruzalémskou linii, kterou známe jen z map, fotil jsem od Martinicova obelisku skrze větve. Poslední pokus možná někdy bude z místnosti Říšské dvorní rady Ludvíkova křídla Královského paláce, ale nechce se mi dávat vstupné s minimální zárukou, že by mi dovolili otevřít boční okno, abych se z něj mohl metr vyklonit, oni to totiž kvůli klimatizaci nesmějí otvírat.
http://zhola.com/praha/data/pohledodMartinice.jpg
Komentář: v popředí střecha Malostranské mostecké věže, nad ní báňka Nejsvětější trojice, vlevo od ní věžička domu v Lazarské, nad nimi vpravo vysoká štíhlá věž zvonice u sv. Štěpána, a vlevo nahoře tři šedé štíty domu na rohu Ječné a Kateřinské, linie by měla směřovat těsně vpravo od pravého z nich. Jak vidno, nic se z toho nedá soudit, domy přímo nad rotundami nejsou vidět...


ZH (Neděle 25. dubna 2010)  
No, vyšťoural jsem kdysi, že aha (ahwa) je markomansky řeka (ah(w)a i keltsky), teď si nevybavím kde, musel bych to hledat, to první v jednom z etymologických či toponomastických slovníků, které tady nemám k dispozici.
Dík za pochvalu se skálou, ale bylo to na váš podnět ;). Na internetu jsem nyní k velké radosti našel Jüttnerův plán Prahy z r. 1815 (http://mapy.vugtk.cz/pages/index.php?rs=2), kde je mj. zakreslena část strahovských skal (mám doma verzi z r. 1816, kde je víc podrobností, v místě Rošického stadionu je předsunutá barokní fortifikace, obrácená pochopitelně ven z Prahy, tedy proti sklonu terénu, ten je ovšem na strahovské pláni pak už velmi mírný. Možná tam přeci jen před tím nějaká dominanta byla. Na geologické mapě (http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50zj&y=745573&x=1043437&s=1) je v oblasti stadionů strahovská pláň rozšířená, což by mohlo (i nemuselo) znamenat, že místo bylo i vyvýšené. Mimochodem existence zásob opuky a pískovce 1,5 km od Hradu asi bylo jedním z důvodů rozvoje Prahy jako kamenného města.
Na onom Jütnerově plánu je za tehdy již zaniklou Koňskou bránou volný terén, ale nic, co by připomínalo skály či lomy, až kus dál, asi v místě Vinohradské vodárny, je jakýsi Berg (Zikunher?, nemůžu to přečíst), lomy by mohly být v Bezručových sadech, každopádně to asi žádná výrazná dominanta nebyla.
Levý Hradec je dost nízko (já jsem to zase kdysi zkoumal, protože mezi oběma jeho plošinami prochází spojnice mezi Vítem a Řípem, i když nevím, co by z to ho mělo plynout). Ale jak jsem se těmito věcmi bavil, abych měl motivy pro výlety, tak jsem zjistil, že určování výškových spojnic je hrozně klamavé, kolikrát bylo vidět jak na dlani, co dle map být vidět nemohlo, snad za to může atmosférická refrakce, snad různé detaily v reliéfu krajiny, ono někdy stačí popojít o pár metrů a je vše jinak.



Jan Cinert (Sobota 24. dubna 2010)  
Pokud by Praha pocházelo z Per-ava/ahwa, tak je nevysvětlitelné, jak by se v názvu objevilo -g/h-. Název by zněl Prava/Parava, podobné je to např. s Vltava, Otava a Morava. Vždy se jedná o název řeky, nikoliv země nebo území, a v případě země Morava je její jméno odvozeno až od názvu řeky.
Jistotu o mém výkladu původu názvu Prahy neurčuji já, ale pravidla a vývoj českého jazyka.
Se Strahovskou skálou je to výborné, blahopřeji. Jenom se skálou za Koňskou bránou bych byl opatrný, protože ta zřejmě nebyla na obzoru při pohledu z Hradu. Já jsem zase prověřoval jestli je vidět z Levého Hradce vyvýšenina Ers. Leží totiž na linii zimního slunovratu a Kosmas uvádí, že Češi byli schováni na Levém Hradci před bitvou s Lučany na Turském poli. Není tomu tak, přímému pohledu brání hrana terasy Turského pole. Na Ers je vidět jen ze staršího hradiště na Řivnáči, ale ten je už mimo linii. Levý Hradec podle toho s původním mýtem o bitvě na Turském poli nemá nic společného. Naopak mi došlo, co mohlo být na linii letniho slunovratu v obci Tursko, dříve Černuc. Byl to asi pramen v místě dnešního rybníka a pravděpodobný přilehlý háj. Dnes je prameniště tvořeno prohloubenou strouhou skrz obec a navazujícími melioracemi v polích.


ZH (Sobota 24. dubna 2010)  
Mimochodem, zaujala mě ona strahovská Skála, jel jsem včera okolo...
V r. 1913 vypracovala Česká obec sokolská ideový návrh velkého sportovního parku v prostoru bývalých strahovských lomů, v r. 1925 bylo získáno stavební povolení, v r. 1926 se pořádal první slet, v polovině třicátých let byly dřevěné tribuny Masarykova stadionu nahrazeny betonovými a zároveň byl vybudován atletický stadion (dnešní Rošického, je vidět na ortofotomapě z r. 1938). Na místě bývalých lomů bylo před tím vojenské cvičiště. V lomech se těžila opuka, v jejím podloží pískovec. Při stavbě stadionu bylo odtěženo 310 tisíc m³ zeminy, z toho 90 tisíc m³ opuky.
Dnes je terén kolem velkého stadionu plochý, lehce se svažuje k Břevnovu, ale Rošického stadion je na vršku - 356 m.n.m. (velký stadion 330-334 m).

Zajímalo mě, zda byla skála z Hradu skutečně vidět. Portál katedrály je 256 m.n.m, tedy o sto metrů níže než stadion (jak byla vysoká prapůvodní skála se těžko dá zjistit, na mapě II. voj. mapování je kóta 185,6 sáhů, tj. 352 m, pravděpodobně však již v té době (cca 1850) byla skála z části odtěžena). Pražské kóty jsou na oné mapě vesměs o tři metry nižší než dle současného mapování. V cestě dnes překáží bastion sv. Norberta asi ve 3/4 vzdálenosti od Víta, takže vidět není nic, z vrstevnicové mapy se zdá, že se terén původně zalamoval ve výšce asi 315 m ve 2/3 vzdálenosti, takže by skála i při dnešní výšce vidět byla, k tomu je třeba ještě započítat geodetickou refrakci, která výhled podporuje.
Čili teoreticky mohla skála sloužit jako dominanta na místě západu Slunce o zimním slunovratu při pohledu z místa, kde předpokládáme Žiži.
Při četbě materiálů jsem narazil na údaj o skalách s lomy v době Karla IV. a to na Petříně, Letné a za Koňskou branou, což by mohly být další dominanty "pravěkého orloje", bohužel těžko říct, kde byly přesně.

No ještě dodávám, že skály nemusely vyčnívat nad okolní terén, jak už to u opukových vrstev bývá, a byly tam ony stupňovité terasy typické i pro okolní kopce (Střešovice, Vidoule), kde sice můžou dominovat různé výběžky, nicméně tuhle teorii to dost zpochybňuje...


ZH (Pátek 23. dubna 2010)  
No, kdybych si já byl vším takhle jistý... Pro mě je phragen v druhém plánu, tipuju, že primární bylo kdysi v pravěku něco jako per-aha (přes řeku ev. za řekou) a další národy to přizpůsobovaly svým řečem. Zajímavý je jeden z překladů Ibrahima (přiznám se, že jsem nenašel původní zdroj, snad přepis Al-Bakriho): "Farag, jež oni Paraga zovou, je postaveno...", což ilustruje uvedenou teorii. Podrobněji o tom píšu ve Vzniku Prahy, samozřejmě bez záruky a zaštítěn svým statutem amatéra ;).


Jan Cinert (Pátek 23. dubna 2010)  
Jak je to potom s koncovkou -a v názvu Praga? Ta přece určuje, že je to název země a nemůže být názvem místa-tržiště. Obchodníci byli nadnárodní společenství a byli zde dříve nežli Francká říše, či obecně Germáni. Ve Velkomoravských Mikulčicích byly nalezeny i pohřby černochů.


ZH (Pátek 23. dubna 2010)  
No abychom nechodili daleko, i ono phragen pochází z prahu, konkrétně Phragina ;). Jak se tu psalo v srpnu 2008: hokynář se staročesky řeklo fragnář, což je ze staroněmeckého Phragener se stejným významem, a to je utvořeno ze slova Phragina = přepážka, hranice, bariéra atd. Phragen (či Vragen) je trh, což souvisí s fragen, ptát se, kupovat. Tehdy jsme spíš hovořili o fragen ve významu ptát se věštce, taky bylo uvedeno, že pragermánsky je fráʮ moudrost.


Nejnovější Novější StaršíNejstarší

PŘIDAT VZKAZ