HORA ŘÍP
Marie Brůnová /Dušan M.Spáčil
Ddur

Jako cigareta vykouřená do půli
můžem začít znova od nuly
starým čmoudem ještě trochu smrdím
dávno nejsem mléko, krev a strdí
tak i já jsem celá od rtěnky
přesto píšu na rub složenky

Stala se mi príma věc
vylezla jsem na kopec
cítím, že se mi hned dýchá líp
i když je to jenom hora Říp.

Stala se mi príma věc
změkla jsem jak pískovec
když se octnu ve tvém okolí
vždy se ze mě kousek vydrolí.

Zase padá listí ze stromu
co na tom, vždyť padá kdekomu
jen ať jsme si vždycky jistí
že z nás nezbyly jen suché listy
není proč výt smutně na měsíc
i když máme o šrám víc

Jako strom mě poznáš po letech
jsem družice po mnoha obletech
první plášť mám ze zelený mědi
přesto jsi mě ještě nevydědil
i když čas mi chutná jako jed
chci vám k tomu ještě povědět.

Jó, stala se mi príma věc
vylezla jsem na kopec
vidím, že i hvězdy svítí líp
když se hrabu na svou horu Říp
Stala se mi príma věc
změkla jsem jak pískovec
když se octnu ve tvém okolí
vždy se ze mě kousek vydrolí.
Když se octnu ve tvém okolí
vždy se ze mě kousek vydrolí.