Oleg (Bedřichovič) Homola (31.1.1921 - 8.12.2001)
Syn generála Bedřicha Homoly, legionáře a náčelníka Obrany národa popraveného fašisty, a Galiny, roz. Faddějevy.
Vystudoval malostranskou reálku, studium architektury bylo přerušeno (a již nedokončeno)
po studentských bouřích 17.11.1939 internací v koncentračním táboře
Sachenhausen-Oranienburg. Po návratu z koncentráku zjistil, že jeho dívka nevydržela a chodí s jeho přítelem malířem, za několik dní pak byl popraven otec. Děsivé reminiscence na tábor jsou patrně zachyceny na několika nyní objevených olejomalbách, jinak o nich nikdy nehovořil. Po pražském povstání se stal studentským předákem. Umělecká (a dle mnohých i životní) dráha byla pak do konce 60. let temná až na praktikování ilusionismu.
Z roku 1970 pochází série pastelů, z dalších let pak skizzy podobného charakteru. V 70. a 80. létech psal též beletrii (erotická novela Třešňový andílek, s nadhledem psaný román z prostředí koncentráku Slunce v aspiku, román Protektorát z následujícího období, novela Razítkama nahoru a detektivní novela Modelka). V 70. létech vytvořil jako odborný pracovník Památníku národního písemnictví (kde byl před tím krátce ředitelem) rozsáhlé bezprecedentní dílo Slovník českých nakladatelů a zabýval se restaurátorstvím.