Šlitr Jiří, Suchý Jiří
Píseň Hamleta o hvězdách

Prstoklad
(klikni na značku)

[G]K ránu když hvězdy [C]blednou vo[D7]lají z oblo[G]hy
abych jim ještě [C]jednou po[Ami]mohl na no[D7]hy
[G]a každá z nich se [C]třpytí jak [D7]blůza subre[G]ty
modrou a zlatou [C]nití vy[Ami]šitá před le[D7]ty

    Bez[G]radně hledím [C]na ty ú[Ami]lomky křišťá[D7]lů
    a [G]čtu jim inze[Emi]ráty ze [Ami]starých žurná[D7]lů
    ach [G]časopisy [H]cizí až [C]otočím váš [D7]list
    po[Ami]slední hvězda [G]zmizí a [D7]není komu [G]číst 

Pak vyjde slunce mocné a svítí na všecko
na zdravé na nemocné na Řím i na Řecko
a místo hvězd je parno a místo snění žal
a všechno už je marno a slunce svítí dál

    Na rezidence princů na Smetanovu síň
    na střechy nevěstinců na ty už ale míň
    tak putuje den ze dne a svítí pakliže
    je pátek odpoledne na dívky v negližé

Zastavily se stopky přesně v tu vteřinu
když do rodinné hrobky jsem přines peřinu
a oděn šedým šatem vstoupil jsem do šera
abych tu v tichu svatém se dočkal večera

    Sedím jak abatyše zakletá v pohovku
    a šetřím si tu tiše na modrou žárovku
    miluju zkrátka temno kde není vidět nic
    co je mi nepříjemno a nenávidím hic
GCD7AmiEmiH