[E]Copak jste lidičky copak jste [H7]provedli
že jste tu zavření v tak velkém [E]vězení 
zdali jste někoho [E7]chudého [A]podvedli
a teď jste [E]tady v těch [H7]barácích [Emi]zavřeni

[Emi]Nikomu na hlavě vlásek jsme [H7]neohli 
jsme velcí dobráci, to bychom [Emi]nemohli 
jsme tady za prací, výdělek [Ami]tu máme 
[Emi]za byt a za stravu, [H7]za oděv [Emi]děláme

A proč v tak nepěkných barácích bydlíte 
a proč tak zkažený vzduch tady dýcháte 
a co po večerech co tady děláte
když slunko zapadne kam spolu chodíte 

Kam bychom chodili doma si sedíme 
máme televizi a tak se díváme
když program skončí k spánku uléháme 
za byt a za stravu za oděv děláme

A já jsem myslel že spletl jsem silnici 
a místo do města dojel jsem k vesnici
k velkému táboru kde lidé pykají 
za to že člověku bratru ubližují

Odkudpak jsi přijel, že se tak hloupě ptáš 
když se ti nelíbí proč se pryč nevydáš
my to své městečko docela rádi máme 
za byt a za stravu, za oděv děláme 

Prosím vás počkejte dovolte otázku 
zda když tu žijete myslíte na lásku 
na život na štěstí co je po bolesti
co přijde zítra a co bude po smrti

Z toho jsme vyrostli tím se nechcem trápit 
takové myšlenky je nejlépe zapít
hluboké úvahy koňovi necháme
za byt a za stravu za oděv děláme

Ach moje lidičky, já vám nerozumím
myslel jsem že duše je největším bohatstvím 
umět si trochu hrát, mít pěkné věci rád 
dívat se na mraky z louky se radovat 

Podivně promlouváš nezralý řečníku
však jednou zmoudříš a poznáš svoji mýlku 
od nás starých se uč my zkušenost máme 
za byt a za stravu za oděv děláme 

Vězeňským táborem smutně se procházím 
nebe už modrá se a už ptáky slyším
v tu tichou hodinu chci potkat člověka 
tisíce jich tu spí mě nikdo nečeká 

Nerozumím lidem, podivná je doba 
smutná je nálada města Litvínova 
Lidičky, bratři, za hodinu vstáváte ....